Když se ponoříš do vývoje pravidel, zjistíš, že ofsajd není žádný svévolný výmysl, ale logická reakce na to, jak se hra měnila. V raných dobách kopané historie existovaly jen velmi mlhavé představy o tom, kdo může útočit a odkud. Hráči se běžně potulovali po celém hřišti, často hluboko v soupeřově polovině, a čekali na dlouhý nákop. To vedlo k tomu, že se zápasy zvrhávaly v jednostranný boj u branky, kde se tísnilo mnoho hráčů a hra ztrácela plynulost i přehlednost. První pravidla se proto snažila zabránit tomu, aby útočníci jen tak postávali před brankářem a číhali na odražené míče. V podstatě šlo o to donutit hráče, aby se aktivně zapojovali do hry, a ne jen pasivně čekali na výhodu. Tento princip přetrvává dodnes a ty bys měl při tréninku vždy zdůrazňovat, že ofsajd není o tom, kde stojíš, ale odkud se zapojíš do hry.
Z historie se pouč, že ofsajdové pravidlo se vyvíjelo postupně a často reagovalo na konkrétní nešvary. V jednu chvíli stačilo, aby před útočníkem stáli dva protihráči, jindy se zase řešilo, zda je ofsajd jen v okamžiku přihrávky, nebo i po ní. Kopaná historie nám ukazuje, že každá změna měla jediný cíl: najít rovnováhu mezi útočením a obranou. Pokud budeš trénovat mládež, vysvětluj jim, proč pravidlo vzniklo. Řekni jim, že bez ofsajdu by se hra rozpadla na neustálé nakopávání míče na jednoho rychlého hráče, který by stál u branky. Na tréninku proto nacvičuj načasování náběhů a sledování linie obrany. Hráči musí pochopit, že rozhodující je okamžik přihrávky, ne jejich pozice o vteřinu později. https://eu-football.cz/ je také zařadit cvičení, kdy útočník startuje z hloubky pole a snaží se projít mezi obránci, kteří drží společnou linii. Tím si osvojí přirozený cit pro to, kdy vyrazit.
Prakticky to znamená, že se jako hráč nebo trenér musíš neustále ptát, jaké chyby vedlo k zavedení toho kterého pravidla. U ofsajdu je to jasné: šlo o to zabránit takzvanému „rybaření“ před brankou. Zkus si na tréninku zahrát variantu, kdy ofsajd neplatí. Uvidíš, že se hra okamžitě změní v chaos a přestane být zábavná. Potom pravidlo znovu zaveď a vysvětli, že právě díky němu vzniká prostor pro kombinaci a individuální dovednosti. Dbej na to, abys hráče učil číst hru očima, ne jen se dívat na míč. Sleduj postavení soupeřovy obranné linie a snaž se načasovat náběh tak, abys v momentě přihrávky nebyl za posledním obráncem. Pokud jsi obránce, naopak se učíš držet jednotnou linii a vystupovat v pravý čas. Tím vším přispíváš k tomu, že se z tebe stane inteligentní fotbalista, který chápe, proč pravidla existují, a dokáže je využívat ve svůj prospěch.